Co je Allkampf-jitsu

Allkampf-Jitsu (AKJ) je moderní bojové umění využívající propracované asijské techniky boje. Je to sebeobranný systém, který využívá údery, kopy, úhyby těla, házení a páčení, boj ve stoje a na zemi k odražení jakéhokoliv útoku za účelem ochránění zdraví nebo majetku obránce.

AKJ lze zařadit do rodiny novodobých evropských škol Ju Jutsu, které vznikaly v polovině minulého století. AJK oproti jiným školám Ju Jutsu se ale přizpůsobuje potřebám sebeobrany dnešní doby a to jak v profesní, tak ve veřejné sféře.

Styl Allkampf-jitsu byl vytvořen

mistrem Jakobem Beckem v roce 1968

a od té doby se neustále rozvíjí.

V současné době obsahuje přes 330 základních obranných technik, tři formy kombinace (kihon) a deset kata. Základní techniky obsahují obranu proti úderům, kopům, hodům a škrcení a proti zbraním (nůž, krátká tyč, dlouhá tyč, pistole). Systém obsahuje také obranu s pomocí zbraní hanbo a tonfa. Od roku 1995 mají žáci možnost vzájemně konfrontovat své nabyté schopnosti na sportovním poli. Byly zavedeny sportovní disciplíny: Kata – sestavy úderů a kopů, Randori – předvedení obranných technik s partnerem, Tameshi-wari – přerážení dřevěných desek, a Embu – minutový ukázkový boj dvou útočníků proti jednomu obránci. Aby byl zachován princip universálnosti musí závodníci v kategorii jednotlivců absolvovat všechny disciplíny (K+R+T) a jsou hodnoceni až ze součtu jejich koeficientů. V soutěži družstev se provádí navíc disciplína Embu. V roce 2001 byla přidána další disciplína Fighting, což je sportovní volný boj s poměrně přísnými pravidly, ve kterém se používají údery, kopy, hody, porazy a boj na zemi. Boj se provádí s lehkým kontaktem a trvá 2 x 2 minuty. Četnost závodů (1x ročně) zabezpečuje, že AKJ zůstane stále bojovým uměním a nestane se sportovním stylem.

Systém AKJ má pevný zkušební řád, který obsahuje 9 žákovských stupňů (kyu) a 10 mistrovských stupňů (Dan). Na každý technický stupeň se provádí slavnostní veřejná zkouška, po jejímž úspěšném absolvování je žák oprávněn nosit barevný pás dle dosaženého technického stupně a obdrží mezinárodně platný certifikát. Barevné označení pásů slouží žákovi pro uvědomění si, jak daleko je na své cestě a pro učitele je to rychlá orientace o úrovni technické vyspělosti žáka. Při zkouškách na jednotlivé technické stupně mají žáci možnost prověřit si svou technickou i psychickou vyspělost. Například zkouška od 6. kyu již obsahuje přerážecí techniku dřevěné desky o rozměrech 30x30x3 cm kopem mae geri.

Řád AKJ popisuje přesné tréninkové principy, které se používají pro jednotlivé výcvikové skupiny: děti, mládež, dospělé, výcvik policejních jednotek, armády a speciálních jednotek. Techniky se v zásadě neliší, pouze zakončení technik je přizpůsobeno fyzickým schopnostem dané výcvikové skupiny a její využitelnosti dle toho, k jakému účelu se používá.

Znaky AKJ

Zen Sen Jutsu je překlad Allkampf-Jitsu do japonštiny.

ZEN (All) – vše

Tento znak znázorňuje cvičenci všezahrnující prvky a principy ostatních bojových umění a přítomnost základních principů ve všech technikách a jednání, zároveň znázorňuje prázdnotu jako vyjádření stále nového učení a přijímání nových poznatků a udržení si mysli začátečníka. Připomíná životní postoj aktivního konání a přímočarého úsilí, zdůrazňuje praktické ovládnutí reality a odmítání jakékoliv formy útěku od reality.

SEN (kampf) – boj

Tento znak stále připomíná cvičenci vnější stránku bojových umění a jejich původní účel, proč byly vytvořeny. Znázorňuje zaměření stylu na reálnou sebeobranu, pěstování bojového ducha. Připomíná, že naše cvičení je stálý boj se sebou samým.

JUTSU (Jitsu) – umění, technika

Znak znázorňuje příslušnost k Jutsu, Jitsu školám, přiklánějícím se spíše k praktickému využití technik a vlastnímu boji, než k filozofickému pojetí životní cesty.

Historie a současnost

V Českých Budějovicích se sebeobranný systém Allkampf-Jitsu (dále jen AKJ) začal trénovat v roce 1992. První oddíl vznikl pod záštitou Fitness centra Pouzar, kde ho vyučoval Radek Bárta. V roce 1993 převzal zbytky oddílu Martin Hermann a oddíl zahájil činnost pod hlavičkou Městské policie v Českých Budějovicích, kde Martin Hermann působil jako odborný referent výcviku sebeobrany. V roce 1994 byl oddíl převeden pod Sportovní klub policie České Budějovice a do roku 2008 byl spolu s oddílem karate JKA součástí Oddílu bojových umění. Začátkem roku 2009 se Oddíl bojových umění rozdělil na oddíly “Karate JKA“ a “Sebeobrana AKJ“. V současné době má oddíl “Sebeobrana AKJ“ více jak 120 členů všech věkových kategorií a zaměřuje se především na práci s dětmi do 15 let, kterých je v oddíle téměř devadesát.

Jednotlivé tréninky jsou rozděleny podle náročnosti a jsou vedeny individuálně dle fyzických a technických možností každého jedince, a to v oddílech „D“ – děti a mládež do 15. let, „T“ – děti a mládež do 15. let v Základní škole v Trhových Svinech, dále pak v oddílech „C“ – nábor a začátečníci, „B“ – cvičenci od 9. – 7.kyu a oddíl „A“ – cvičenci od 6. kyu výše. Právě v posledně jmenovaném se školí noví trenéři, kteří pak pomáhají trénovat především děti a mládež. Každý nový zájemce začíná pod vedení zkušených trenérů cvičit od nejjednodušších úderů, kopů, krytů, postojů a pádů a postupně si osvojuje stále náročnější obranné techniky. Široká škála těchto obranných technik umožňuje buď pouhé odražení útoku krytem, hodem nebo pákou. Je-li to nevyhnutelné, následuje po tomto odklonění útoku tvrdá úderová nebo lámací technika. Allkampf-Jitsu využívá pákových a znehybňovacích technik, které při napadení fyzicky silnější osobou tuto převahu eliminují a proto je tento systém ideální pro výcvik sebeobrany dětí, mládeže a žen. Součástí tréninků je také nácvik modelových situací, které mohou vzniknout při kontaktu s útočníkem a při kterých se vytváří návyky pro použití té nejvhodnější obrany pro danou situaci. Cvičenci se naučí, jakým způsobem se zachovat, jak se krýt, jak odrazit první útok agresora při napadení, jak uniknout z ohrožení a především jak se preventivně nebezpečnému prostředí vyhýbat.

Každý cvičenec našeho oddílu má možnost vybrat si takové obranné techniky, které nejvíce vyhovují jeho psychickým a fyzickým schopnostem, někteří trénují, protože chtějí zvýšit svoji fyzickou kondici, naučit se bránit v případě napadení nebo si zlepšit psychiku a více si věřit v krizových situacích, jiní se zabývají sportovní formou Allkampf-Jitsu a pravidelně se zúčastňují sportovních soutěží v České republice a v celé Evropě.

Zakladatel stylu AKJ

Narodil se 31.9.1931 ve městě Obrovac u Bačka Palanky v Jugoslávii. Po strastiplné dvouleté cestě, která začala v roce 1944 v Jugoslávii jako útěk před Rudou armádou, cestoval v koloně 350 vozů přes Rakousko do Československa, odtud zpět do Maďarska a po útěku ze zajateckého tábora dorazil v roce 1946 do Německa do města Burgau.

V 17 letech se začal učit Judo a v roce 1964 se setkal s mistrem Jae Hwa Kwon – 7. Dan, u kterého se učil Tae-kwon-do; to se také později učil u generála Choi Hong Hi – 9. Dan. Patnáct let se učil toto korejské bojové umění, současně dojížděl k velmistru Robertu Doblerovi – 10. Dan, který působil jako vrchní komisař státní policie ve Švýcarsku a pod jehož vedením se učil Jiu-Jitsu. Vedle těchto bojových umění se zdokonaloval také v Bo-Jitsu, Aikido a Karate, která se učil u neméně známých učitelů.

Takto získané bohaté zkušenosti v bojových uměních ho přivedly k myšlence spojit nejúčinnější techniky z těchto bojových umění v jeden vysoce efektivní systém sebeobrany. Vyňal pouze základy a principy technik, ty přizpůsobil svému záměru a vytvořil tak v roce 1968 nový bojový styl, který nazval Allkampf-Jitsu.

První škola byla založena v Jettingenu, druhá v Augsburgu a pak se systém šířil i za hranice Německa do Itálie na Sicílii, Rakouska, Maďarska, Jugoslávie, Řecka, Turecka, Anglie, do Afriky – Keni a naposled v roce 1991 do tehdejšího Československa. Všechny školy v celé Evropě sdružuje organizace European Budo Center, která provozuje v současné doběv Německu 223 škol a v ostatních zemích 39 škol. V celé organizaci je registrováno přes 13 500 žáků, z nich je 428 držiteli mistrovských stupňů. Tato organizace rozšiřuje také Bo-Jitsu a Tae-kwon-do – ITF a pořádá dvakrát do roka mistrovské soutěže v Tae-kwon-do a jedenkrát do roka v Allkampf-Jitsu. European Budo Center napomáhá technicky při zakládání a vedení nových škol a mezinárodně sjednocuje vyučovaný systém. Organizace přísně zachovává přenos informací pouze přes trenéry, kteří musí respektovat dále tato pravidla.

V Německu využívá systém Allkampf-Jitsu ke svému výcviku již přes 20 let bayernská policie; její členové musí absolvovat minimálně 26 hodin výcviku za rok. V Rakousku využívají Allkampf-Jitsu pro svůj výcvik speciální jednotky armády pod vedením majora Norberta Pelzla – 5. Dan.

Jakob Beck

10. Dan Allkampf-Jitsu
10. Dan Jiu-Jitsu
9. Dan Taekwon-do
8. Dan Bo-Jitsu
7. Dan Budo Do
3. Dan Judo

Závodní disciplíny

Allkampf-Jitsu má dvě základní sportovní soutěže – klasickou technickou soutěž a volný boj – Fighting. Hlavní filosofií pořádání soutěží je dát žákům motivaci do celoročního tréninku.

Technická soutěž se skládá ze tří disciplín – Kata, Randori a Tameshi-wari a respektuje hlavní filozofii AKJ, kterou je universálnost. Závodník musí absolvovat všechny tři disciplíny, aby byl hodnocen. V soutěži družstev se provádí navíc disciplína Embu. Tato soutěž rozvíjí technickou dokonalost, vnitřní sílu, spolupráci s partnerem a odolnost úderových ploch.

Soutěž ve volném boji – Fighting – je sportovní zápas, který trvá 2 x 2 minuty a používají se v něm údery, kopy, hody, porazy, páčení, škrcení, bojuje se ve stoje i na zemi. Tato soutěž rozvíjí použitelnost naučených technik, přizpůsobivost stylu boje soupeře a zlepšuje odolnost proti stresovým situacím.

Malá četnost soutěží zajišťuje, že se AKJ nestane sportovním stylem. Technická soutěž je organizována pouze jedenkrát ročně formou Mistrovství ČR a jednou za čtyři roky jako Mistrovství Evropy. Volný boj Fighting je organizován pouze jedenkrát ročně na mezinárodní úrovni.

Každý závodník si z bezpečnostních důvodů vybírá partnera k předvedení technik sám. Technický stupeň a pohlaví partnerů je libovolný. Závodník předvede celkem čtyři techniky; po jejich předvedení provedou rozhodčí bodové ohodnocení. Požadovány jsou čtyři techniky, kdy jedna z nich musí být proti zbrani. Techniky musí být ze systému J. Beck, propojovací a závěrečné techniky jsou volné. Pohybové provedení musí být technicky správné a razantní, musí být v souladu se zněním paragrafu Nutná obrana.

Kata nebo kombinace může být libovolně zvolena ze systému Jacob Beck, výběr není omezen technickou vyspělostí závodníka. Musí být provedena jako boj, tzn. tak, aby bylo vidět patřičné nasazení a precizní provedení. Dýchání, rytmus a směry pohledů musí být v souladu s technikami.

V této disciplíně si každý závodník zvolí techniku přerážení sám. K přeražení desky má závodník jen jeden pokus. Dospělí a junioři přerážejí desky dvě, starší děti jednu. K přerážení se používají desky ze smrkového nebo borového dřeva o rozměru 30 x 30 cm. Desky jsou přidělovány rozhodčím. Obtížnost prováděné techniky, výška, vzdálenost nebo volně držená deska zvyšují bodový základ.

Tloušťka desek: muži a senioři 3 cm, junioři a ženy 2,5cm, juniorky 2cm, děti 1cm.

Družstvo skládající se ze tří závodníků předvede volný boj dvou útočníků proti jednomu obránci, který musí trvat jednu minutu (tolerance je +- 10s). Použité techniky mohou být libovolné, ale celý boj musí obsahovat alespoň sedm technik AKJ. Provedení boje musí být reálné, boj může obsahovat i akrobatické prvky, ty ale musí respektovat realitu provedení.

Pravidla zápasu jsou velice přísná a samotný boj trvá čtyři minuty s minutovou přestávkou uprostřed zápasu v seniorské kategorii, tři s minutovou přestávkou uprostřed zápasu v kategorii dorostenců a juniorů. Závodníci spolu bojují v první fázi zápasu podobně jako v karate, jsou povoleny kontrolované kopy a údery od pasu výš, další fáze boje umožňuje zachytit soupeře a provést podmet či přehoz; třetí fáze zápasu probíhá na zemi, kde je třeba soupeře znehybnit po dobu 20 sekund nebo do vzdání se soupeře. Využívá se tedy veliké škály technik sebeobranného systému AKJ, které však nesmí odporovat přísným pravidlům. Závodník musí být připraven všestranně a tak není možné se zaměřit pouze na jednu ze tří fází boje, které musí během utkání proběhnout. Je zakázáno jakékoliv kontaktování obličeje a hrdla, za menší přestupky proti pravidlům zápasu rozhodčí udělují trestné body, za větší nastává diskvalifikace. Soutěžící mají chrániče rukou, nártů, zubů, suspenzory a u žen a dívek jsou předepsány chrániče prsou.

X